1. První vzpomínka

11. duben 2012 | 15.43 |

Tak čím začít jiným, než prvním sexem. Léta jsem si namlouval, že to nebyl z její strany milosrdný čin, ale obávám se, že byl.

Nebylo mi tak málo, abych pro své chování měl nějakou omluvu, ale prostě a jednoduše jsem se v devatenácti zamiloval až po uši do jedné spolužačky. A protože jsem měl celý dosavadní život pocit, že se mi jakákoli láska či alespoň vztah vyhýbají, snažil jsem se dát téhle spolužačce mé city všelijak najevo.

Z mé strany v tom byla i živočišná touha. Mladý muž v rozpuku, nikdy předtím nevybouřen. Měl jsem chuť ji prostě povalit na záda, přiznávám. Ale dodnes si myslím, že tahle touha k lásce patří.

Vetřel jsem se do její přízně. Neplánovaně a zcela zištně. Vzpomínám si, jak mě nehorázně rajcovala. Nebyla dokonalá, to v žádném případě, ale nosila to děvkoidní oblečení, které odhalovalo téměř vše, ale přitom ne dost.

Ačkoli jsem se jí chtěl dotýkat, nedělal jsem to. Možná jsem se příliš bál, možná jsem nechtěl dorážet. Prostě jsme se spolu bavili, chodili na kafe a učili se. A já pak přišel domů a hezky si pod peřinou nebo před monitorem udělal dobře. A všichni byli spokojeni.

Bohužel k touze fyzické patří i ta duševní, a té se vyhoněním neuleví. Na té dívce se mi líbilo, jak byla bezprostřední a zároveň přemýšlivá. Kombinace naprosto smrtící. V tom dobrém smyslu.

Nestalo se tak pouze jednou, kdy jsme spolu trávili čas u ní v bytě. Vždy jsem měl štěstí na podobná absurdní "přátelství" s dívkami. Já, hodný kamarád, kterému se dívka může vypovídat.

Jenomže v hlavě se mi toho dělo příliš mnoho. A v kalhotách ještě více.

Během jednoho z našich kamarádských večerů jsem sebral odvahu a poté, co jsme načali druhou lahev vína, jsem ji políbil. Byl to krátký polibek, trval asi mikrosekundu, ale mně už se v hlavě odehrála celá divadelní hra o několika aktech. Tím první byl sex. Druhým vztah. A třetí... kdo ví, co jsem si tenkrát představoval.

Neodstrčila mě, ale ani polibek neopětovala. Když jsem se však odtáhl a pohlédl na ni, nebylo třeba cokoli dodávat. Nechtěla mě.

V duchu jsem proklel všechny ty kamarády, kteří mi radili "jdi do toho, když tě zve k sobě, určitě tě chce".

Nechtěla.

Nevím, jestli jsem se někdy v životě cítil hůř, ale dodnes si vzpomínám na ten chlad v žaludku a třesoucí se prsty. Bohužel se musím přiznat, že se mi chtělo brečet. Jak se člověku stahují svaly v obličeji, a vy víte, že když promluvíte, vyleze jen skřípání.

Řekla tiše mé jméno. A použila tón, který mi do srdce bodl ostrou čepel. Takový ten tón "chudáčku, ty sis to naše přátelství špatně vyložil".

V tu chvíli jsem odešel. Prostě jsem se zvedl, obul se a vypadl. Vždycky jsem to viděl ve filmech a tentokrát jsem to sám udělal. Nebyla jiná možnost. Musel jsem prostě srabácky utéct.

Následující dny ve škole nemusím ani popisovat. Velice přesvědčivě jsem hrál, že ji nevidím. Ale já ji viděl. Potají jsem se na ni při hodinách díval a doufal, že se ona podívá na mě.

Uběhl asi týden, kdy už jsem se pomalu začal srovnávat s tím, že jsem ze sebe udělal pitomce. Ale ona za mnou přišla po škole a řekla mi, jestli nechci večer přijet. A v tu chvíli jsem věděl, že se se mnou vyspí. Tedy, bál jsem se, že si to rozmyslí, než tam přijedu, ale jinak jsem si tím byl jistý.

Jinak by přece za mnou nepřišla.

Nervóznější jsem v životě nebyl. Voňavky padlo více než kdy jindy za celý můj pubescentní život. Koupil jsem víno a bonboniéru. Klišé, já vím, ale já to prostě chtěl udělat.

Usmívala se a nevypadala, že se obětuje. Vlastně mě to ani nenapadlo. Moje sebevědomí sice bylo na bodu mrazu, ale vždycky jsem věřil tomu, že jednou potkám nějakou dívku, která se mnou bude chtít být.

Netrvalo dlouho a promluvili jsme si o tom polibku. Řekla mi, že ji mrzí, že nic neřekla, ale že nebyla při sobě, že jsem ji překvapil. Omluvil jsem se a ona zavrtěla hlavou.

A pak mě políbila. Byla to bomba. První pusa, dalo by se říct. Líbali jsme se na gauči a já na nic nemyslel. Nebudu teď popisovat co se přesně dělo, protože se přiznám, že si to nepamatuju. Ale moc dobře si vzpomínám na moment, kdy ležela na gauči jen ve spodním prádle a nabídla mi, ať se přesuneme do postele.

Netrvalo to dlouho, to klidně přiznám. Nejdéle asi trvalo navléci kondom, ale i to se nakonec zdařilo. Najednou jsem zpanikařil. Doslova jsem nevěděl, jak ho zasunout. V pornofilmech to vypadalo tak snadně, ale když jsem nad ní ležel a všude byla tma, nějak jsem nevěděl, jak se dostat mezi její dokonalé nohy.

Nakonec si ho tam nasměrovala sama a já tak zažil svůj první sex.

Když jsme pak leželi vedle sebe, hrozně jsem blábolil. Jako ženská. Říkal jsem, jak je skvělá a že je to skvělý a tak dále. Teď si připadám jako blbec. Ještě ten večer mě poprosila, ať se vrátím domů, že se její mamka k ránu vrátí.

Ten večer mi to ještě nedošlo, ale když jsem jí druhý den volal a ona to nebrala a ani neodpovídala na sms, nějak jsem začal tušit, že na pocit štěstí bylo ještě příliš brzy.

Našel jsem v sobě dostatek hrdosti, abych nedolézal. Po víkendu jsem s ní sice chtěl mluvit, ale ona celý týden nebyla ve škole. O týden později mi napsala na ICQ (tenkrát se to ještě používalo), že se omlouvá a bla bla. Nesnáším, když se osobní věci neřeší z očí do očí a tohle mě dorazilo.

Byl jsem smutný. A naštvaný. Hned z několika důvodů, asi je jasné z jakých. Ale také mě mrzelo, že nebudu mít další šanci s ní spát. Dokonce jsem se bál, že nebudu už nikdy s žádnou spát.

Bylo to docela peklo, to vám řeknu. Tehdy mi paradoxně pomohla maturita, díky které jsem zapomněl na svůj (ne)milostný život a během léta jsem se z toho dostal. Ale dodnes si myslím, že tahle příhoda výrazně ovlivnila můj sexuální život.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 1. První vzpomínka fallen angel 20. 04. 2012 - 12:13