8. Příprava na velkou noc

7. květen 2012 | 10.30 |

O a V Jemu bylo 14, jí 15 nebo 16. A ona řešila se mnou, s klukem, který do ní byl zamilovaný až po uši, jestli se s ním má vyspat, když je pod zákonem.

Měl jsem to štěstí O potkat na jedné akci. V tam byla samozřejmě s ním a já tam byl s ní, protože jsem si prostě nemohl pomoci a musel jsem s ní být, kdykoli se mi naskytla příležitost.

O byl o dva roky mladší než já a měl lepší postavu a víc vousů. A byl to sympaťák, opravdu ano. Představoval jsem si nějakého záporáka, který bude nesympatický a hrubý, ale nebyl. Byl zábavný a prostě milej kluk.

Nevím co mě to napadlo, ale když V šla na záchod nebo kam, dal jsem se s ním do hovoru o tom, jak jim to s V klape. Muselo na mě být znát, jak děsně po ní jedu, ale to já tenkrát nevěděl. On mi odpovídal poměrně klidně a nevypadalo, že by ho tahle debata nějak extra obtěžovala.

Pak jsem mu řekl, ať si jí váží, že je to skvělá holka. A on přikyvoval a ujišťoval mě, že to ví. Už tenkrát mi to přišlo trapný, ale teď mi to přijde ještě trapnější.

Mé falešné kamarádství s V vzkvétalo a rostlo do absurdnějších rozměrů. Chodili jsme spolu do kina i na kafe, možná i na večeře (upřímně už nevím, jestli si pamatuju pravdu nebo to, co jsem si tenkrát tak usilovně a opakovaně představoval). Jedno ale vím jistě – ať chodila s kýmkoli, já byl ten, se kterým pořád chodila do kina a trávila s ním čas. Připadal jsem si jako vítěz, ale vítězové byli všichni ti ostatní, kteří ji měli.

Občas se přiznala, že ji kluci chtějí jen do postele. A já to musel poslouchat a vysílat signály, že já jsem jinej, lepší. Že pro ni udělám COKOLIV. Tenkrát bych to myslel smrtelně vážně.

Ale ona dál chodila se svými typy a já si dál hrál na mučedníka.

Asi nejabsurdnější historkou našeho kamarádství se stala někdy uprostřed našeho vztahu. Zrovna s nikým nechodila a mě napadlo, že bychom si udělali klidný večer u nás doma i s přespáním. Věřte mi, že vůbec nechápu, jak mě to mohlo napadnout a už vůbec nechápu, proč s tím V souhlasila. Dva kamarádi, kluk a holka, co se dívají u něj v bytě na film a pak jdou spát, každý do jiné postele? Můj život je fakt plný podobných nesmyslných momentů.

Na ten večer jsem se hodně připravoval (samozřejmě jej několikrát odvolala, ale naši naštěstí často jezdili na chalupu), ale nakonec se to povedlo. Ten den jsem nakoupil všechno možné dobré jídlo, pochutinky, brambůrky, sladké bonbóny a já nevím co všechno.

Uklidil jsem si pokoj, povlékl jí čisté povlečení a snažil jsem se, aby vše bylo dokonalé. Nejsmutnější na tom všem je, že jsem od toho večera nic nečekal. Prostě jsem se jen těšil, že bude spát u mě.

A jak to dopadlo, vám odvyprávím příště. Doufám, že se vám mé vyprávění líbí, já se u toho vzpomínání docela bavím.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře